Preskočiť na obsah. | Na navigáciu
Sekcie
FRANTIŠEK HALAS: STARÉ ŽENY smutná odpoledne nedělní smutná starými paními které se belhají k oknům starou cestou vyšlapanou v koberci starou cestou mezi stolem a lůžkem mezi zrcadlem a fotografiemi mezi židlí a falešnou palmou opřeny potom o rám okenní dívají se dolů do ulic odtud ta bezútěšnost odpolední nedělních oči starých žen vyplakané a plaché tesklivé a mírné vy oči obrácené k zániku oříšky bez jádra misky bez obětin předsíňky mrákot úryvky dávné hudby studánky zasypané oblohy zatažené noci bez dnění dvířka zapadlá křtitelničky vyschlé vody bez zrcadlení vy oči starých žen vám svět nic není vám krása nic není vám ošklivost nic není vy oči starých žen hodin nesledující za míjením dnů se neotáčející vy oči starých žen staré paní kulhají ke smrti a těch několik zastavení na známé vyšlapané cestě to je jen smítka na výšivce to je jen skrčený roh povlaku to je jen spadlý drobínek nic jiného ta zastavení neznamenají ruce starých žen žlutší jílu pod rakví otevřené a prázdné vy ruce sedřené a spotřebované plachetky styxu blíženci modlitby žezla porouchaná hnízda křečí třeslice opuštěnosti záhonky žil orodovnice oněmělé praporky splihlé pobočníci propuštění marnotratnice zchudlé těžítka bezesnosti vy ruce starých žen šustící listy obracené nedočkavostí svítání obracené utrpením obracené modlitbou vy ruce starých žen tak zapomínající na šíje mužů na vlasy dětí vy ruce starých žen silné jen tak aby udržely kapesník k setření slzy aby udržely obrázek v rakvi aby udržely kříž až zatlačeny budou oči vy ruce starých žen staré paní v koutku svém shrbené a světem zapomenuté staré paní jimž děti odešly a zemřely staré paní nečekající na vrznutí dveří plačící jen ze slabosti očí vlasy starých žen v copáncích stydlivých šedě vonící vy vlasy starých žen dýme řídký hlav dohořívajících přílbice proražené popeli po slavnostech třepení korouhví stříbro netavitelné rubáši přetažený věno smrti smutky hřebenů krajkoví zteřelé bílý stude smrtelnosti vy vlasy starých žen nepraskající již při pohlazení nikdo v nich hlavu neskryje nikdo v jejich tání nesmočí své rty nikomu nejsou rouchem obnaženosti nikomu nejsou svodem žádosti vy vlasy starých žen vítr je nezcuchá láska je nerozplete jen hubený smyčec byl by z nich pro melodii pohřební vy vlasy starých žen staré paní plné tmy a odcházení ruce spadlé v klín dvé mrtvých věcí zklížených v klíně v paláci života bývalém ó domove života domove rozpadlý krov kolen je zřícen jen siroba tam hnízdí mé staré ženy klímající pod světem klíny starých žen jímko dětských nářků a slzí dusítka mužských vzlyků vy klíny starých žen kolébky prázdné pelíšky vychladlé hrobky chvil milostných okouzlení odkouzlená schrány žalných kostí skrýšky zapomenutých pohybů stany vyvrácené spáleniště vyvátá útulky růžence opuštěné zálohy budoucích vy klíny starých žen ničí hlava je nezalehčí strasti kupmo navršeny tu leží slast v nic léty proměněná jen dlaň zániků sem símě sije vy klíny starých žen Břímě lásky neudržely by již umírající by vposled nevydechl tu a kojenec by se rozplakal neb kostlivec tam studí vy klíny starých žen zdvojené štěstí nohou skoro nesvazující a slavná líheň života vychladla vy klíny starých žen mrtvá odpoledne nedělní smutná tvářemi starých žen v nichž nic se již neobráží jenom skomírání jenom nemoc není vzpomínky není zasnění není toužení ani naděje jenom stáří jenom červ ještě spící vy tváře starých žen clonou minula tak těžce visící jen kůži odhrňte a je to smrt vy tváře starých žen osiky bezlisté monstrance nepozdvihované mosaiky strastí delty slzí masky pošinuté pohřebiště úsměvů heraldiko bez vysvětlení scvrklá jablka poznání plástve vybrané zápisy pomíjejícnosti vy tváře starých žen stín dotyků dávných ztemnil je stín polibků ztracených zvětralá solí slz je končina odevzdání vy tváře starých žen ty oči starých žen ty ruce starých žen ty vlasy starých žen ty klíny starých žen ty tváře starých žen ó smutná odpoledne nedělní na kříži starých žen Staré ženy (1935)
Nemáte prístup k Vášmu heslu?