Osobné nástroje
Nachádzate sa tu: Titulná stránka / Archív / Citáty / Ekonomika je premietnutím princípu kurvy do čohokoľvek.
Navigácia
Prihlásiť sa


Nemáte prístup k Vášmu heslu?
 

Ekonomika je premietnutím princípu kurvy do čohokoľvek.

Jan Stern

http://blisty.cz/art/57093.html

 

Náboženská prostituce je prvním institutem velkých civilizací. Máme o ní jasné zprávy ze Sumeru, ale nalezeny byly i sošky posvátných prostitutek v Egyptě a ten vzorec je zcela všudypřítomný: Roger Caillois například v knize L'Homme et le Sacré připomíná společenskou praxi na Sandwichových ostrovech. Tam se po smrti krále (symbolu otcovského, oidipovského principu) vždy načas - dokud z mrtvého krále nezbude jen kostra - rozpadne společenský řád a ženy se houfně začínají věnovat prostituci. Ta tudíž není jen nějakým nahodilým výhřezkem kapitalismu. Je to univerzální vývojový stav kulturního ženství.

Náboženská prostituce znamená ohromný kulturní přelom - nahou samici orgie nahrazuje žena zahalená. Zahalená proto, aby se mohla odhalovat, svádět a pak dělat drahoty, které umožní pocit zprznění krásy. Vzniká erotismus v našem slova smyslu. Zahalování a zkrášlování však vyžadují luxus, a ten podmiňuje dar prostitutce, přesněji dar nového typu, dědice daru původního, maussovského. Z ekonomismu magického, ekonomismu úrodného pole, je tak seškrabána čistě iracionální vrstva a zjevuje se vrstva polo-racionální, prakapitál. Přesto smísení sfér trvá, neboť děvka je jak kněžkou, tak prakapitalistkou, stejně jako ženou hluboké vášně. Stále spolu ještě jsou propleteny v jediné skutečnosti nábožno, sexualita a ekonomika, byť jejich autonomizační tendence je zjevná. Souběžně s prostitucí přitom musíme očekávat vznik její specifické varianty - manželství. To není původně ničím jiným než "prostitucí doma" (a my musíme přiznat, že toto jádro institutu manželství je zřejmě nerozpustitelné a vždy se znovu a znovu v něm vynoří, pokaždé když popraskají vrstvy iluzí na jádru navrstvené).

Pak však přichází monoteistická revoluce. Můžeme si o tomto tajemném procesu napsat mnohé a jen málo z toho bude dostatečně jisté. Jistý je však jeden z účinků monoteistického převratu - definitivní štěpení "praatomu". Vznik tří separátních sfér, náboženství, sexuality a ekonomiky (kdesi v daru se krčí i prazáklad politiky, ale ta ještě dlouho bude hrát jen roli zárodku, potenciálu). Ty, osvobozeny ze srůstu, získávají nový, radikální význam. Celá kultura je touto separací radikalizována, dynamizována. Náboženství zbavené těla se může začít prudce vyvíjet k abstrakci. Sexualita zbavená posvátnosti dává velkou šanci subjektu, aby se vůči ní nově postavil, vymezil své hranice, a tím našel sám sebe, stvořil jáskou strukturu, identitu plně oddělenou od společnosti. Ekonomika zbavená dvou zbývajících pra-faktorů se rovněž prudce abstrakizuje (Marx má tedy pravdu, že abstrakce peněz hluboce souvisí s nástupem abstrakce židovského jediného nepojmenovatelného Boha), a to jí umožňuje začít divoce dynamizovat a měnit společnost, neboť směna už nemusí být pra-směnou s kurvou, ale princip kurvy lze promítnout do čehokoli.